Máme tu první rozhovor, které plánujeme vydávat v nějké určité pravidelnosti, první rozhovor zde máme s Vilémem Pospíšilem, který si okusil turnaj na Slovensku s týmem IBK Budweis, který se účastnil i našeho domácího tunrjae BIOS Cup, jak si vedli a jak to působilo na Vildu, to vše v rozhovoru ! 

_{Ahoj, tak myslím si, že většinu by zajimalo jak si se dostal k tomu, že si se s týmem IBK Budweis vydal na turnaj na Slovensko ?}

Tak... Moje první setkání s IBK bylo na BIOS cupu, v říjnu u nás v Kolíně. Kluci na nás turnaj přijeli až z Budějic, což jsem velice obdivoval, a jelikož nemají moc stabilní kádr, přijeli bez gólmana a já se jim rozhodl pomoct už tenkrát. No a v podstatě po půl roce vyráželi na další turnaj a stala se stejná věc, co v Kolíně, nemohli sehnat brankáře. Tudíž mě kontaktovali a já jsem za to rád!

Byl si zvolen jasnou jedníčkou, potom co jsme se mohli dočíst na stránkách IBK, že sehnali novou poslu do brány ?

Tak, konkrétně posila, kterou myslíš, je v osmém ročníku víceletého gymnázia, tudíž pro něj květnový turnaj není úplně vhodný. Každopádně v týmu jsou i další brankáři, ti ale také z různých důvodu nemohli, a tak jsem přišel na řadu já.

Už sám si řekl, že tvůj první kontakt s IBKáčkem byl na domácím turnaji, totiž na BIOS Cupu, myslíš, že je to pro tebe dobrý zkušenost si zachytat i jinde ? 

Tak určitě (smích). Přece jen, je mi patnáct let, času na zlepšování pořád mám podle mě dost a když se do opravdového zápasového vytížení nedostanu tady u nás, tak jsem samozřejmě rád za každou možnost představit se i jinde.

Slovensko není za rohem, jak moc pro tebe byla cesta náročná, předpiládám, že jste vyrazili den předtím ?

Jo, je to tak, jeli jsme už ve čtvrtek a první zápas se hrál v pátek odpoledne. Tak kluci tu cestu měli přece jen asi o něco jednodušší, když jeli z Budějic. Já musel ještě vlakem z Kolína do Jihlavy a odtamtud už jsem cestoval společně s kluky. Každopádně cesta tam byla velmi příjemně rozdělena na dvakrát, takže se to dalo vydržet. Horší to bylo zpátky... (smích).

Asi jste nebyli ubytování v 5* hotelu, tak jak to bylo ?

No... Spali jsme v kempu ve stanech​, což se někomu může zdát trochu zvláštní, když jsem tam jeli hrát florbal, ale bylo to lepší, než se může zdát. V kempu nebyl ubytován kromě nás nikdo, takže jsme měli pohodlí a myslím, že to dokonce i stmelilo tým, protože taková ta pohodička večer u ohýnku je podle mě lepší, než aby každý večer ležel na svém pokoji.

Teď konečně k turnaji, jak si vedli pořadatelé ?

Turnaj byl po téhle stránce zvládnut dobře. Na to, kolik týmů se tam účastnilo (17, pozn. red.), tak to všichni zvládli dobře. Například většinou nejožehavější téma jsou rozhodčí. Ti podle mě na tomto turnaji, alespoň v našich zápasech, pískali opravdu dobře. Troufnu si říct, že na všech turnajích, co jsem byl, jsem neviděl lepší rozhodčí. Jediná věc, která nás s kluky trochu zklamala byla přítomnost pár kluků z juniorské extraligy v jednom týmu, což by se na amatérském turnaji stávat nemělo.

Naznačuješ tedy, že většína ostatních týmu byla na stejné úrovni, něco jako my ? 

No... Týmy, které jsme potkali, tak většinou ano. Byly to týmy, na které jsme herně opravdu měli.

Čím si tedy vysvětluješ vyřazení v osmifinále ?

Vysvětluji si to asi psychikou... Prostě jsme to neustáli... Když jsme nastoupili, byli jsme překvapeni, že takovýto tým vyhrál skupinu C. Po konci první půle jsme vyhrávali 3:1 a o pauze jsme si řekli, že nechceme hned v úvodu inkasovat na 3:2, což se stalo a pak už se to celé sesypalo. Celé to asi dovršil náš neproměněný nájezd. Mrzelo nás to ale méně, když jsme se dozvěděli, že tento tým se dostal až do finále, kde prohrál na nájezdy, takže jsme na sebe vlastně hrdí (smích).

Pokusil si se sledovat i naše Pátečníky na Gladiator Cupu, kde jsme získaly nádherné a tradiční druhé místo ?

Samozřejmě, bylo to ale těžké, jelikož jsem neměl přístup k internetu (smích), ale fandil jsem na dálku a hned jak jsem mohl, zjišťoval jsem výsledky. Myslím, že to druhé místo už je nám asi souzené... Ani si nechci představovat, co se stane, až nějaký ten turnaj vyhrajeme. (opět smích)

A jak to vidíš s další sezónou, kdy bychom měli začít hrát konečně ligu ? 

Tak samozřejmě. Na další sezónu se těším velmi. Už to bude trochu jiná úroveň a uvidíme, jak se nám povede. Podle mě konečně zjistíme, jak na tom vlastně jsme.